2025
SOUHRNNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZVÝŠENÍ KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ NA KRIZOVOU SITUACI NARUŠENÍ DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE VELKÉHO ROZSAHU
TUŠER, Irena a Michal KRÁTKÝZákladní údaje
Originální název
SOUHRNNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZVÝŠENÍ KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ NA KRIZOVOU SITUACI NARUŠENÍ DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE VELKÉHO ROZSAHU
Název anglicky
SUMMARY RESEARCH REPORT ENHANCING THE EMERGENCY PREPAREDNESS OF HEALTHCARE FACILITIES FOR A LARGE-SCALE ELECTRICITY DISRUPTION EMERGENCY SITUATION
Autoři
TUŠER, Irena a Michal KRÁTKÝ
Vydání
Praha, 16 s. 2025
Nakladatel
AMBIS vysoká škola a.s.
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Výzkumná zpráva
Obor
50902 Social sciences, interdisciplinary
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Ambis Univerzita
Klíčová slova anglicky
crisis management; crisis preparedness; risk management; state of emergency; blackout; hospital
Štítky
Změněno: 11. 3. 2026 14:10, Ing. Kateřina Lendrová
V originále
Výzkumná zpráva projektu se zaměřuje na analýzu a vývoj strategií pro zvýšení odolnosti zdravotnických zařízení proti rozsáhlým výpadkům elektrické energie. Cílem bylo identifikovat slabá místa současné plánovací dokumentace a infrastruktury, a navrhnout inovativní řešení (doporučený postup) pro zajištění kontinuity zdravotní péče i v extrémních situacích. Odpovědnost za přípravu na hrozby mají zřizovatelé zdravotnických zařízení (ZZ), kteří by k problematice měli přistupovat proaktivně a připravovat se na řešení potenciálních krizových situací. Pro ochranu pacientů i ZZ je potřebné stanovit podmínky, které jsou adekvátní k mitigaci hrozeb. Je nezbytné vytvořit náležité kompetence subjektu a dispozice objektu, aby byl schopen aplikace preventivních opatření i kompetentní odezvy na vzniklý krizový stav. Připravenost ZZ na krizové stavy je velmi podstatná a je dána z několika hledisek. Prvním hlediskem je dynamický a kontinuální výskyt hrozeb. V návaznosti na tuto skutečnost je důležité zvyšovat resilienci prostředí i lidského faktoru. Druhým hlediskem je, že ZZ lze rovněž percipovat jako měkký cíl. Dalším aspektem je povinnost státu zabezpečit ochranu životů a zdraví obyvatelstva. Ne méně podstatnou skutečností je i finanční hledisko. Implementací dílčích prvků připravenosti (např. vzdělávání, výcvik, plánování) se snižují finanční náklady vynaložené na odstraňování následků plynoucích z nastalé krizové situace a na následnou obnovu systému. V neposlední řadě kontinuální budování připravenosti zvýší bezpečnost ZZ a celkový standard kvality poskytování zdravotních služeb v podmínkách krizového stavu.
Anglicky
1 626 The project research report focuses on the analysis and development of strategies to increase the resilience of healthcare facilities against large-scale power outages. The aim was to identify weaknesses in the current planning documentation and infrastructure, and to propose an innovative solution (recommended procedure) to ensure the continuity of healthcare even in extreme situations. Responsibility for preparing for threats lies with the founders of healthcare facilities (HFs), who should approach the issue proactively and prepare to deal with potential crisis situations. To protect patients and HFs, it is necessary to establish conditions that are adequate to mitigate threats. It is necessary to create appropriate subject competencies and facility dispositions so that they are able to apply preventive measures and respond competently to the crisis situation that has arisen. The preparedness of HFs for crisis situations is very important and is determined from several aspects. The first aspect is the dynamic and continuous occurrence of threats. In connection with this fact, it is important to increase the resilience of the environment and the human factor. The second aspect is that the ZZ can also be perceived as a soft target. Another aspect is the state's obligation to ensure the protection of the lives and health of the population. No less significant is the financial aspect. The implementation of partial elements of preparedness (e.g. education, training, planning) reduces the financial costs spent on eliminating the consequences of the crisis situation and on the subsequent restoration of the system. Last but not least, continuous building of preparedness will increase the safety of the ZZ and the overall quality standard of providing health services in crisis conditions.