V originále
The chapter uniquely focuses on the Czech food industry, examining how large companies in this sector adopt ESG metrics and reporting practices in line with the European Union’s (EU) Taxonomy framework. The study applies financial analysis and relative scoring of sustainability disclosures to assess corporate alignment with EU objectives, including climate action, circular economy, and biodiversity. Results show that while less than 1% of Czech food processing firms qualify as ‘large’, they dominate sectoral revenues, profits, and assets, underscoring the tension between market concentration and inclusive sustainability practices. Sustainability disclosures reveal that climate change mitigation, biodiversity protection, and sustainable water use receive more attention than adaptation or pollution prevention. Comparative analysis across the Visegrad Four (V4) highlights similar financial structures but uneven reporting quality, with Poland leading and Hungary lagging. Findings demonstrate that integrating ESG metrics requires balancing short-term profitability with long-term sustainability goals, and that multinational ownership strongly influences disclosure practices. The study contributes to debates on corporate sustainability, circular economy, and shared value creation while offering insights for aligning private sector strategies with the UN Sustainable Development Goals (SDGs). This article is based on data collected with the support of the International Visegrad Fund (ID 22320032).
Česky
Kapitola se jedinečně zaměřuje na český potravinářský průmysl a zkoumá, jak velké podniky v tomto sektoru přijímají metriky ESG a postupy reportingu v souladu s rámcem Taxonomie Evropské unie (EU). Studie využívá finanční analýzu a relativní hodnocení udržitelnostních zveřejnění k posouzení souladu podniků s cíli EU, včetně opatření v oblasti klimatu, oběhového hospodářství a biodiverzity. Výsledky ukazují, že přestože méně než 1 % českých potravinářských firem splňuje kritéria pro zařazení mezi „velké“, právě ony dominují tržbám, ziskům a aktivům sektoru, což podtrhuje napětí mezi tržní koncentrací a inkluzivními udržitelnostními praktikami. Zveřejňované informace o udržitelnosti odhalují, že větší pozornost je věnována zmírňování změny klimatu, ochraně biodiverzity a udržitelnému využívání vody než adaptaci či prevenci znečištění. Komparativní analýza napříč zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) ukazuje podobné finanční struktury, avšak nerovnoměrnou kvalitu reportingu – Polsko je v čele, zatímco Maďarsko zaostává. Zjištění potvrzují, že integrace ESG metrik vyžaduje vyvažování krátkodobé ziskovosti s dlouhodobými cíli udržitelnosti, a že nadnárodní vlastnictví výrazně ovlivňuje postupy zveřejňování. Studie přispívá k debatám o podnikové udržitelnosti, oběhovém hospodářství a tvorbě sdílené hodnoty a zároveň nabízí podněty pro slaďování strategií soukromého sektoru s Cíli udržitelného rozvoje OSN (SDGs). Tento článek vychází z dat shromážděných s podporou Mezinárodního visegrádského fondu (ID 22320032).