Přehled o publikaci

Kapitola se jedinečně zaměřuje na český potravinářský průmysl a zkoumá, jak velké podniky v tomto sektoru přijímají metriky ESG a postupy reportingu v souladu s rámcem Taxonomie Evropské unie (EU). Studie využívá finanční analýzu a relativní hodnocení udržitelnostních zveřejnění k posouzení souladu podniků s cíli EU, včetně opatření v oblasti klimatu, oběhového hospodářství a biodiverzity. Výsledky ukazují, že přestože méně než 1 % českých potravinářských firem splňuje kritéria pro zařazení mezi „velké“, právě ony dominují tržbám, ziskům a aktivům sektoru, což podtrhuje napětí mezi tržní koncentrací a inkluzivními udržitelnostními praktikami. Zveřejňované informace o udržitelnosti odhalují, že větší pozornost je věnována zmírňování změny klimatu, ochraně biodiverzity a udržitelnému využívání vody než adaptaci či prevenci znečištění. Komparativní analýza napříč zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) ukazuje podobné finanční struktury, avšak nerovnoměrnou kvalitu reportingu – Polsko je v čele, zatímco Maďarsko zaostává. Zjištění potvrzují, že integrace ESG metrik vyžaduje vyvažování krátkodobé ziskovosti s dlouhodobými cíli udržitelnosti, a že nadnárodní vlastnictví výrazně ovlivňuje postupy zveřejňování. Studie přispívá k debatám o podnikové udržitelnosti, oběhovém hospodářství a tvorbě sdílené hodnoty a zároveň nabízí podněty pro slaďování strategií soukromého sektoru s Cíli udržitelného rozvoje OSN (SDGs). Tento článek vychází z dat shromážděných s podporou Mezinárodního visegrádského fondu (ID 22320032).