J 2025

IMPACT OF NON-FINANCIAL REPORTING DIRECTIVE ON ENERGY INDUSTRY: CASE OF CZECH REPUBLIC

BOHUŠOVÁ, Hana; Patrik SVOBODA; Veronika LINHARTOVÁ a Renata SKÝPALOVÁ

Základní údaje

Originální název

IMPACT OF NON-FINANCIAL REPORTING DIRECTIVE ON ENERGY INDUSTRY: CASE OF CZECH REPUBLIC

Název česky

DOPAD SMĚRNICE O NEFINANČNÍM REPORTINGU NA ENERGETICKÉ ODVĚTVÍ: PŘÍPAD ČESKÉ REPUBLIKY

Autoři

BOHUŠOVÁ, Hana; Patrik SVOBODA; Veronika LINHARTOVÁ a Renata SKÝPALOVÁ

Vydání

Central European Business Review, 2025, 1805-4854

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50205 Accounting

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Ambis Univerzita

DOI

https://doi.org/10.18267/J.CEBR.378

UT WoS

001457493600001

EID Scopus

2-s2.0-105002789755

Klíčová slova česky

nefinanční reporting, životní prostředí, společenská odpovědnost firem, energetický sektor, textová analýza

Klíčová slova anglicky

corporate social responsibility; energy industry; environment; Non-financial reporting; textual analysis

Štítky

RIV_2025

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 30. 3. 2026 18:16, Ing. Kateřina Lendrová

Anotace

ORIG CZ

V originále

The objective is to assess the quality and quantity of non-financial disclosures required by Directive 2014/95/EU for companies operating in the energy sector in the Czech Republic before and after the introduction of the obligation of non-financial disclosure for large publicly traded companies. The information disclosed by companies is the subject of quantitative research. Non-financial information in the form of annual reports or sustainability reports before (2015, 2016) and after (2017-2021) the introduction of the duty of non-financial reporting was the subject of the analysis. The textual analysis of these reports was carried out using IRAMUTEQ software and used to assess the quality of non-financial reporting of Czech energy companies. The quality of disclosures was evaluated in two ways: the length of non-financial reports (number of words, sentences and pages) and the incidence and number of occurrences of identified words. A paired t-test was employed for the evaluation. It was confirmed that those companies that were required to report non-financial information related to their operations in 2017 increased their disclosures in areas with the strongest environmental impact. This method could allow stakeholders to assess the quality of disclosure and its evolution over time with relative ease. Implications for Central European audience: Companies should offer transparent information about the environmental impact of their activities and how they engage with employees and other partners. Non-financial reporting plays a crucial role in achieving this transparency. Given the substantial environmental footprint of companies in the energy industry, the objective of this paper was to assess whether companies operating in Central Europe provide stakeholders with pertinent information and to examine the impact of the Non- Financial Reporting Directive on the disclosed information.

Česky

Cílem je posoudit kvalitu a kvantitu nefinančních informací vyžadovaných směrnicí 2014/95/EU u podniků působících v energetickém sektoru v České republice před zavedením a po zavedení povinnosti nefinančního zveřejňování pro velké veřejně obchodované společnosti. Informace zveřejňované podniky jsou předmětem kvantitativního výzkumu. Nefinanční informace ve formě výročních zpráv či zpráv o udržitelnosti před (2015, 2016) a po (2017–2021) zavedení povinnosti nefinančního reportingu byly předmětem analýzy. Textová analýza těchto zpráv byla provedena pomocí softwaru IRAMUTEQ a její výstupy byly využity k posouzení kvality nefinančního reportingu českých energetických společností. Kvalita zveřejňovaných informací byla hodnocena dvěma způsoby: podle délky nefinančních zpráv (počet slov, vět a stran) a podle výskytu a četnosti výskytů identifikovaných slov. Pro vyhodnocení byl použit párový t-test. Potvrdilo se, že podniky, které měly v roce 2017 povinnost zveřejňovat nefinanční informace související s jejich činností, zvýšily rozsah zveřejňování v oblastech s nejvýraznějším dopadem na životní prostředí. Tato metoda by mohla zainteresovaným stranám pomoci poměrně snadno posoudit kvalitu zveřejňovaných informací a její vývoj v čase. Dopady pro publikum ve střední Evropě: Podniky by měly poskytovat transparentní informace o dopadech svých činností na životní prostředí a o tom, jakým způsobem spolupracují se zaměstnanci a dalšími partnery. Nefinanční reporting sehrává v dosažení této transparentnosti klíčovou roli. Vzhledem k významné ekologické stopě podniků v energetickém odvětví bylo cílem tohoto příspěvku posoudit, zda podniky působící ve střední Evropě poskytují zainteresovaným stranám relevantní informace a prozkoumat dopad směrnice o nefinančním reportingu na zveřejňované informace.
Zobrazeno: 19. 6. 2026 16:42