In the original language
One of the negative components of international travel is the higher likelihood of emergencies that affect a large number of people (mass negative impact on health), for example the transmission of infectious diseases, as e.g. SARS CoV-2 pandemic. The frequency and sources of mass-casualty incidents are currently changing dynamically, especially with the onset of terrorist attacks and large-scale natural disasters. Health services and emergency medical service (EMS) take part in addressing these emergencies. For this reason, this paper deals with the EMS emergency preparedness in the Czech Republic for an emergency events with a large number of affected people. EMS in the Czech Republic are not provided by the state but by individual regions. EMS in the Czech Republic do not have central management, nor do they use uniform data documentation. The investigation of the current situation has shown that the attitudes of EMS in individual regions of the Czech Republic to the tasks of emergency preparedness for mass casualty incidents are not identical. The current method of evaluating improvements in the quality of EMS emergency preparedness lacks consistency and is not comprehensively supervised. To tackle this, the paper presents an internal audit methodology for assessing the level of emergency preparedness of the emergency medical services. The authors therefore defined the decisive criteria and indicators assessing the quality level of EMS emergency preparedness at major disaster with multiple victim incident. When developing the methodological procedure of the preparedness evaluation, an algorithm was chosen, based on the gradual verification of the evaluation criteria and indicators by an expert group. Some findings and recommendations based on a research carried out in EMS in individual regions of the Czech Republic are presented.
In Czech
Jednou z negativních složek mezinárodního cestování je vyšší pravděpodobnost mimořádných událostí, které postihnou velký počet lidí (masový negativní dopad na zdraví), například přenos infekčních nemocí, jako je pandemie SARS CoV-2. Četnost a zdroje mimořádných událostí s hromadným postižením osob se v současné době dynamicky mění, zejména s nástupem teroristických útoků a rozsáhlých přírodních katastrof. Na řešení těchto mimořádných událostí se podílejí zdravotnické služby a zdravotnická záchranná služba (ZZS). Z tohoto důvodu se tento příspěvek zabývá připraveností SZS v České republice na mimořádné události s velkým počtem postižených osob. SZS v ČR nezajišťuje stát, ale jednotlivé kraje. EMS v ČR nemají centrální řízení, ani nepoužívají jednotnou datovou dokumentaci. Šetření současné situace ukázalo, že přístupy SZS v jednotlivých krajích ČR k úkolům krizové připravenosti na mimořádné události s hromadným postižením osob nejsou shodné. Současný způsob hodnocení zlepšování kvality krizové připravenosti ZZS postrádá jednotnost a není komplexně dozorován. K řešení tohoto problému předkládá článek metodiku interního auditu pro hodnocení úrovně připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádné události. Autoři proto definovali rozhodující kritéria a ukazatele hodnotící úroveň kvality připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádné události při závažné katastrofě s více oběťmi. Při tvorbě metodického postupu hodnocení připravenosti byl zvolen algoritmus, který vychází z postupného ověřování hodnotících kritérií a ukazatelů expertní skupinou. Jsou uvedeny některé poznatky a doporučení vycházející z výzkumu provedeného v EMS v jednotlivých krajích ČR.